Jak se konečně rozmluvit

• bojím se, že to řeknu blbě
• potřebuju rodilého mluvčího
• stydím se
• potřebuju někoho, kdo mi bude opravovat chyby

Poznáváte se? Taky se při komunikaci v němčině, resp. ještě před jejím začátkem zasekáváte na těchto omezujících přesvědčeních, takže z vás nakonec vyjde jen tiché „hmm…eeeee…mmmm….ja.“ ?

Taky jsem si při učení němčiny prošla touto fází a musím teda upřímně říct, že na to, jak dlouho si ji člověk vnitřně šlechtí, vůbec k ničemu nevede.  Řešení se nachází spíše v opačném směru:

• postavit se tomuto problému čelem
• přijmout, že mluvení je výzva a někdy to trochu trvá a
• začít s tím něco dělat.

Hned na začátek si ujasněme jedno:

Mluvit se nenaučíte čtením, poslechem nebo doplňováním gramatických cvičení. Mluvit se naučíte otevřením pusy a postupným skládáním německých slovíček do jednoduchých vět.

Podívejme se ale teď na zoubek nejčastějším důvodům, proč možná i vy ještě nekomunikujete tak, jak byste si představovali:

BOJÍM SE, ŽE TO ŘEKNU BLBĚ

Pokud se řadíte mezi perfekcionisty, bude pro vás vždy učení cizího jazyka velká výzva. Proč? Protože bez chyb to prostě fakt nejde. Chyby dělá každý. Ano, děláte je i vy, ale i já. Chyby vás ale posouvají dál a dál, na další a další jazykový stupínek, až se jednoho dne (až budete mít odmluvené stovky hodin) redukují na minimum. Neberte je jako ránu pod pás, která vás pořád tlačí na začátek. Zkuste se jich spíše přestat bát a začněte je vnímat jako skvělou zpětnou vazbu a cenného pomocníka, který se vám jen snaží ukázat, na co byste se ještě měli zaměřit a kde to ještě drhne.

Nedávno jsem slyšela skvělý příměr: představte si, že neumíte jezdit na kole, ale chcete se to naučit. Myslíte, že vám bude stačit, když si o jízdě na kole půjčíte pár knížek, zkusíte kolo rozmontovat a pak si třeba ještě pustíte na youtube pár videí? NE! Jezdit na kole se naučíte tak, že si na koho sednete a začnete jezdit (klidně i nejdřív s nějakou tou berličkou ve formě koleček). Jasně, párkrát si sedřete kolena, spadnete, občas to kolo budete dokonce nesnášet.

A s mluvením je to úplně to samé! Začnete, něco řeknete špatně, následují nějaké jazykové trapasy – ale pořád se posouváte dál a dál…

POTŘEBUJU RODILÉHO MLUVČÍHO

Ano, pokud se pohybujete na úrovni C1 a výše (znalost rodilého mluvčího), bude pro vás komunikace s rodiláky nepochybně velkým přínosem.

Pokud se ale nacházíte ve fázi začátečníka či mírně pokročilého, je toto přesvědčení naprosto mylné. Víte, kolik bych si ušetřila v mých skupinových kurzech času, kdybych některé věci všem těm cizincům mohla vysvětlit polopatisticky v češtině? Byly by to desítky ušetřených hodin, které bych ve výuce mohla využít k jiné, např. mluvící aktivitě.

Komunikace s rodilákama je super, má ale často jednu velkou nevýhodu: DIALEKT. Pokud bydlíte v Německu a spřátelíte se se sousedy, kteří mluví dialektem, z jazykového hlediska to pro vás žádnou přidanou hodnotu mít nebude. Když se totiž přestěhujete o pár desítek či stovek kilometrů dál, dialekt bude jiný a vy budete muset začínat zase od nuly.

Zároveň myslete na to, že rodilí mluvčí vám často nedokážou vysvětlit gramatická pravidla tak, jak potřebujete, abyste se ve svých jazykových znalostech posunuli dál. Rodilí mluvčí totiž na jazykové otázky často odpovídají jen větou: „Nevím. Protože to tak prostě je.“

STYDÍM SE

Popřemýšlejte o tomto začarovaném kruhu: stydím se mluvit, protože nemluvím dost dobře, anebo nemluvím dost dobře, protože se stydím mluvit?

Já vím, introverti to v některých ohledech mají těžší. V jazykovém kurzu vás hned přebijí extroverti a oslovit cizího člověka je někdy fakt fuška. Víte ale, co pomůže vám? Výuka 1:1 (jeden na jednoho). Jen vy a lektor. Díky takové formě komunikace se uvolníte, sejmete ze sebe ten začarovaný introvertní plášť, s lektorem si to celé nacvičíte nanečisto a začnete konečně aktivně komunikovat.

POTŘEBUJU NĚKOHO, KDO MI BUDE OPRAVOVAT CHYBY

Častý nářek, který je úplně zbytečný a slýchám jej pravidelně od Čechů, kteří sami žijí v německy mluvících zemích. Ukážu vám to názorně i z té druhé stránky, ano?

• Když vám tchýně řekne, že byste příště měla raději umýt okna tímto prostředkem, berete to jako skvělý tip nebo nevyžádanou radu?
• Když se snažíte něco uvařit a vaše žena vám do toho začne skákat a opravovat vás, berete to jako skvělý tip nebo nechtěnou nevyžádanou radu?

Rodilí mluvčí samozřejmě vaše chyby moc dobře slyší, sami ale často neví, jestli vás mají opravovat. Můžou se tím totiž lehce dostat do kolonky nevyžádaných rad. A vy si potom můžete říkat: „proč mě proboha při poradě zase opravuje? Musí mi pořád dávat najevo, že ještě neumím dost dobře německy?“ Je to tenký led, na který se rodiláci neradi pouští, pokud je o to výslovně nepožádáte.

Vždyť i já opravuji chyby jen při výuce. Ale abych opravovala ve volném čase některé mé kamarády, bez toho aniž si o to řeknou? Sama nemám ráda nevyžádané rady, proto je taky nedávám, dokud mě o ně někdo nepožádá ;)

Pokud chcete, aby vám někdo opravoval chyby, můžete:

• o to požádat rodilého mluvčího, kterému věříte
• si najít lektora, který vám vaše chyby nejen opraví, ale i vysvětlí a tím mnohé ulehčí. Upřímně – toho vysvětlování rodiláci nejsou moc často schopni, jelikož se ve škole učili jiná pravidla, než se učíte vy.

Třeba taková výuka 1:1 přes skype je skvělým začátkem! Že s tím zatím nemáte zkušenosti? Nevadí, mrkněte sem >>