Jak na život na pomezí několika jazyků a kultur

Když jsem před nedávnem narazila na článek od Lenky de Graafove o jejím životě na pomezí několika různých jazyků a kultur, nestačila jsem žasnout, jak je takový životní rozhled vůbec možný. Lenka má zkušenosti s tématy, která jsou pro mnohé španělskou vesnicí: vybudování úspěšné firmy v zahraničí, vícejazyčná výchova, přátelé různých ras a vyznání, praktické používání několika jazyků v každodenním životě. Ptáte se, jak je to všechno vůbec možné? Lenka vám na následujících řádcích odpoví…

Leni, už nějakou dobu žiješ v Kanadě. Co tě do Kanady přivedlo?

V Kanadě žiju 12 let a přivedla mě sem touha vyzkoušet si život na druhém konci světa. Studovala jsem překladatelství v Holandsku a Británii a chtěla jsem zažít běžný život v anglicky mluvící zemi. Chtěla jsem se tedy naučit komunikovat v angličtině v jakékoliv situaci, třeba i krizové, a vybudovat si vlastní firmu v oboru překladatelství. Také mě lákalo dát dítěti do vínku znalost angličtiny jako mateřského jazyka, protože to se nikdy neztratí. Jsem ráda, že se vše povedlo.

Žila jsi v několika zemích na různých kontinentech. Mohla bys vypíchnout něco, co tě v těchto zemích zásadně ovlivnilo?

Narodila jsem se v bývalém Československu, ve 21 letech se odstěhovala do Holandska, po 7 letech úplné jazykové a kulturní integrace v Nizozemí jsem šla studovat univerzitu ve Velké Británii a nakonec jsem si z jazyků vybudovala globální byznys v Kanadě LingoStar Language Services. Mezitím jsem hodně cestovala, asi tak do 35 zemí světa, procvičovala znalost cizích jazyků a nasávala kulturu a krásy zajímavých míst po celém světě.

Život nebo cesty do každé nové země mi daly možnost nahlédnout do života lidí rozdílných kultur a poznat jejich zvyky, pochopit jejich chování a utvořit si širší úhel pohledu na svět. S ním přichází i tolerance vůči jiným rasám a kulturám, poznávání stereotypů každého národa a nové informace o jejich historii.

Baví mě ptát se lidí na informace ze života v jejich zemi a pak je aplikovat ve svém oboru. Když pak slyším Číňana, jak mluví anglicky a nepoužívá ani minulý ani budoucí čas ve větě, vím, proč tak mluví – v čínštině totiž žádné časy neexistují a stačí například říct: Já jít do kina včera. Nebo se od thajské kolegyně dozvím, že v thajštině se v psaném projevu nepíšou mezery mezi slovy, ani čárky a žádná interpunkce – větajeprostěbezmezer.

Život v různých zemích a kulturách mi tedy umožnil být otevřená a chápající vůči lidem všech jazyků, ras, národností, kultur a vzdělání. Také mi přinesl krásná přátelství s lidmi z různých zemí, o jejichž zvycích jsem dříve neměla ani ponětí. Například kamarád z Etiopie mi vyprávěl, že počítají svůj věk nejen podle kalendáře, ale hlavně podle toho, jestli ten rok dobře zapršelo. Také jsem se naučila různé hierarchie poklon místo pozdravu od Japonky, jak namíchat národní koktejl pisco sour od Peruánce nebo jak servírovat bavorské bílé klobásky a světlé pivo k snídani od přátel z Bavorska. Podobných příkladů je mnoho.

Všechny tyto zkušenosti jsem převedla do nového druhu podnikání a napsala e-book o tom, jak si každý může vybudovat mezinárodní byznys díky překladu webových stránek do cizích jazyků. Jelikož se to podařilo mně, předávám tyto znalosti ostatním online podnikatelům ve formě kulturní a jazykové příručky Jak vydělávat online nejen česky.

Jak to děláš, že zvládáš tolik jazyků najednou?

Pokud člověk ovládá jazyk na pokročilejší úrovni, je celkem jednoduché přepnout z jednoho jazyka do druhého. Hlavně je třeba přemýšlet přímo v cizím jazyce a používat fráze a spojení, která jsou pro ten jazyk typická. Není nutné si vše v hlavě překládat, protože to nakonec v cizím jazyce stejně nevyzní dobře. Důležité je mluvit tak, jak hovoří rodilí mluvčí a mít to odposlouchané z ulice.

Toto samozřejmě vychází z možnosti pohybovat se v cizojazyčném prostředí a nutnosti řešit každodenní situace. Někdy se mi stává, že mluvím v jednom dni čtyřmi jazyky najednou: česky s dítětem, anglicky ve firmě, holandsky s klientem z Evropy a španělsky s učitelem klavíru. Mozek v tu chvíli automaticky přepne za účelem úspěšného vyřešení stávající situace.

Jak komunikuješ se svými dětmi? Vychováváš je bilinguálně nebo trilinguálně?

Mám 9letého syna a mluvím s ním česky. Přítel je Slovák, takže ten s ním mluví slovensky. Anglicky se syn učí ve škole a španělsky s hlídačkou a učitelkou španělštiny. U dětí je důležité vystavit je co nejvíce danému jazyku a vytvořit pro ně časté příležitosti k odposlechu jazyka od rodilých mluvčích.

Cestování také hraje důležitou roli. Jezdíme tedy každý rok do Česka, kde syn chodí mezi české děti a komunikuje s prarodiči. V rámci španělštiny komunikuje s rodilou mluvčí z Hondurasu a jednou za rok jedeme do nějaké španělsky mluvící země, buď do Španělska nebo do Karibiku. O výhodách vícejazyčnosti u dětí jsem napsala článek Kolik řečí znáš, tolikrát jsi dítětem.

Jak jsou na tom podle tebe Češi s jazykovou výbavou?

Myslím, že plno mladých lidí má dost dobrou znalost angličtiny a pokud ne, tak se vydají do Británie, Kanady nebo USA, aby se zlepšili. V cizí zemi se dost rychle zdokonalí, protože jsou hozeni do cizího prostředí a nikdo je nevodí za ručičku v češtině. Podle mého názoru dělají dobře, když vycestují a naučí se jazyk sami v cizině.

Před lety jsem v Anglii psala diplomovou práci právě na toto téma. Tehdy dotazník vyplnila většinou starší generace a z průzkumu vyplynulo, že většina lidí nad 45 let by se moc ráda nějaký cizí jazyk naučila. Mnoho lidí ale také uvedlo, že se k tomu z časových důvodů nedostanou anebo nemají dost silnou motivaci.

Co ti pomohlo při učení němčiny?

Moje němčina není na moc dobré úrovni, ale určitě mi pomohla velmi dobrá znalost holandštiny, protože tyto dva jazyky jsou si velmi podobné. Díky tomu rozumím většině psaného textu v němčině, i když moje němčina není valná.

Všeobecně mi při studiu jazyků vždy pomáhalo poslouchat zprávy a sledovat filmy v původním jazyce s českými titulky. I dodnes si anglické či španělské filmy pouštím s titulky v daném jazyce, abych se pořád dál trénovala. Zprávy v cizím jazyce si člověk může pustit i u úklidu a vlastně tak jazyk nadále pasivně vstřebává.

Poradíš začínajícím překladatelům, jak se stát úspěšným žádaným překladatelem?

Překladatel musí hlavně odevzdat kvalitní překlad, to je základ. Ale pouze dobrý překlad nestačí, je nutné být velice komunikativní a rychlý v odpovědích na klientské emaily. Klienti chtějí mít v dnešní zrychlené době odpovědi hned a překlady ještě dříve, proto je výborná komunikace s klientem velice důležitá.

Překladatel by měl vytvořit překlad podle instrukcí klienta, věnovat pozornost detailům a dobře zformátovat přeložený dokument. A nikdy nezmeškat termín dodání. V neposlední řadě doporučuji mít dobře strukturovaný životopis s výpisem nejdůležitějších přeložených projektů, protože klienti chtějí vidět předešlou překladatelskou zkušenost v určitém oboru.

Co v Kanadě rozhodně navštívit, dáš mi nějaký tip?

Jelikož žiji ve Vancouveru, tak doporučím Vancouver. Je to zajímavé multikulturní město položené mezi horami a mořem, o kterém píši v článku Co jste nevěděli o kanadském Vancouveru. Ne náhodou byl Vancouver podle ročního celosvětového průzkumu Mercer vyhlášen za jedno z nejskvělejších měst na světě, co se kvality života týče. Provincie Britská Kolumbie, kde se Vancouver nachází, je plná přírodních krás, jezer, vysokých hor, hlubokých lesů a medvědů. Je tu plno míst pro aktivní dovolenou, hlavně pěší túry, kempování, rybaření, jízdu na čtyřkolkách, bruslení, lyžování, skimobile – pro každého něco. Kanada je obrovská země a každý, kdo miluje přírodu si tu přijde na své. Pokud se chcete dozvědět o každodenním životě ve Vancouveru, přečtěte si článek 5 postřehů z každodenního života v Kanadě.

Kdo je Lenka de Graafova

Lenka de Graafova je manažerka překladatelské agentury, spisovatelka a milovnice světových kultur a jazyků, expertka na tvorbu webových stránek v cizích jazycích a autorka e-booku Jak vydělávat online nejen česky. Zároveň píše články o cizích jazycích a kulturách, které jsou pravidelně zveřejňovány na webu www.lenkadegraaf.eu a v časopise Zpravodaj vydávaný Českou a slovenskou asociací v Kanadě.