Vyjet či nevyjet aneb jak zaručeně polechtat svou komfortní zónu

Ačkoli je to už pár let, co jsem na vysoké škole využila nabídku nejrůznějších stipendií a odjela na pár semestrů do zahraničí, pořád tato doba není natolik vzdálená, abych si na ni nepamatovala.

A jelikož se kolem mě v poslední době jen hemží otázky týkající se STUDIJNÍCH POBYTŮ A JEJICH SMYSLU, rozhodla jsem se sepsat své zážitky, zkušenosti, dojmy a doporučení do následujících řádků.

Tento příspěvěk je tedy určen především MLADŠÍM ROČNÍKŮM, kteří se nachází ve středoškolské či univerzitní fázi života. Všem, kteří přemýšlí, jestli se vydat na půlroku do zahraničí nebo si ten čas pěkně odsedět v teplíčku své alma mater.

Sama jsem během studia v Brně mohla třikrát vyjet do zahraničí, dvakrát do Německa, jednou do Rakouska. Jsem dodnes skálopevně přesvědčená o tom, že moje semestry v zahraničí byly to nejlepší, co mi moje česká univerzita mohla nabídnout.

Tímto bych tak chtěla popostrčit všechny analytiky, přemýšleče, mamánky a osoby typu „co já bych dělala půl roku bez přítele?“, aby vyplnili těch pár potřebných papírů a odjeli za novou zkušeností.

A o jakých že zkušenostech to mluvím? Co vám vůbec takový půlrok v zahraničí může přinést?

NOVÉ STUDIJNÍ PROSTŘEDÍ

Když už vás přijmou na zahraniční školu, jste od prvního dne konfrontováni s tím, že VŠECHNO JE JINAK. Ale úplně všechno:

  • škola je rozsetá po celém městě (a vy jste byli dosud zvyklí mít všechny přednášky jen v jedné jediné budově),
  • IS je šíleně zmatený a nemůžete v něm najít informace, které potřebujete,
  • menza je strašná (jelikož jste ještě neobjevili novou a lepší)

Na začátku může všechno působit zmateně. Nevíte, kam máte jít, jak funguje systém kreditů nebo s kým budete chodit na semináře. Prostě psycho. Když si ale po dvou týdnech na celý svůj nový svět a novou školu zvyknete, začnete velmi rychle vnímat spoustu sympatických věcí: spoustu úkolů vám vyučující odpouští, jen když vyslovíte kouzelné slůvko „ERASMUS“ a kuchařky v menze na vás neprskají, ale každý den s úsměvem přejí dobrou chuť.

Celou dobu pobytu v zahraničí si tak můžete cíleně vyzobávat pro sebe JEN TO NEJLEPŠÍ, protože váš pobyt tam má většinou jasně danou dobu expirace. Dobu, která vás donutí si těch pár měsíců pořádně užít.

Mimo jiné samozřejmě poznáte naprosto odlišné studijní prostředí a studijní přístup, než znáte z domu. Můžete maloměšťácky srovnávat, že to a to je u nás lepší nebo naopak. Nebo taky můžete jen pozorovat, že je to prostě JINÉ a vzít si z dané školy jen to dobré. Třeba to, co byste po návratu do ČR mohli prosadit na své alma mater. Nebo se o to minimálně pokusit ve studentské radě.

Já jsem byla třeba během mého prvního semestru v zahraničí překvapena německým kreditovým systémem. Obecně platilo: čím víc jsi aktivní, tím víc dostaneš kreditů. Jestli si chceš hodiny jen odsedět, dostaneš méně kreditů než když napíšeš seminárku nebo zkoušku. Zkrátka systém, který má za úkol PODPOROVAT MOTIVACI A AKTIVITU STUDENTŮ. Na základě takového systému jsem si potom já sama mohla ujasnit priority, jak moc chci být aktivní a kolik chci do jakého předmětu investovat času a energie.

erasmus2

ZMĚNA NÁZORŮ

S novou zkušeností a novým prostředím přichází samozřejmě i změna člověka jako takového a výrazná změna jeho názorů a postojů. Ne každému se to může líbit a nezřídka se stává, že studenti po návratu ze zahraničí třídí své přátele a známé na ty, se kterými si mají co říct a na ty, se kterými už nemají nic společného. Velmi často dochází po takových skoro až transformačních zkušenostech, jakými studijní pobyty rozhodně jsou, k tomu, že se CESTY LIDÍ ZKRÁTKA ROZEJDOU. Ať už se jedná o kamarády nebo partnery.

Občas jsem během studií pozorovala situace, kdy jeden z páru vyrazil do zahraničí, tam ho to nadchlo, začal více cestovat a rozšiřovat si obzory a najednou už si neměl s tím svým peciválem doma (rozuměj s přítelem/přítelkyní) co říct.

Je totiž nad míru jasné, že nové zkušenosti člověka mění. Mění jeho pohled na život, vlastní studium, svět a hlavně sebe sama.

Často jsem byla svědkem toho, že spolužáci přijeli ze zahraničí a přímo sršeli NABYTÝM SEBEVĚDOMÍM. Najednou měli zkušenosti, které je odlišovali od ostatních a na které byli taky náležitě hrdí. A okolí buď řeklo wooow nebo začalo spekulovat, co všechno je na vaší nové identitě a sebevědomí špatně.

Studijní pobyty dokáží zaručeně zvednout sebevědomí a dodat jistou dávku sebejistoty, kterou člověk potřebuje v dalším životě. S každým pobytem v zahraničí se zároveň člověk automaticky otevírá novému a stává se ve svém myšlení pružnější, otevřenější a flexibilnější než předtím.

Ve svém okolí často pozoruji, že ti, co strávili nějakou dobu v zahraničí a byli tak ve styku s lidmi různých národností, jsou velmi často i TOLERANTNĚJŠÍ VŮČI CIZINCŮM. Najednou se z generace na generaci předávané předsudky a stereotypy rozpouští a jsou nahrazeny názorem založeným na vlastní zkušenosti. Italové najednou nejsou JEN temperamentní (jelikož jste poznali i klidné typy) a Němci nechodí vždy načas (najednou jich znáte dokonce několik, co chodí dokonce později než vy). Nejlepší léčba předsudků a stereotypů je podle mě srážka s realitou a opravdovými lidmi. Ne těmi, o kterých se píše v médiích.

erasmus-girls

JAZYK A ZASE JAZYK

Jestli jste si doposud mysleli, že mluvíte perfektně anglicky, protože se přece učíte angličtinu od základky a občas mrknete s titulky na nějaký anglicky mluvící seriál, asi budete na začátku trochu překvapeni konfrontací s realitou.

Najednou totiž zjistíte, že vám nestačí jednoduchá slovní zásoba. Najednou potřebujete O DOST VÍC NEŽ TO, CO SE UČÍTE VE ŠKOLNÍCH LAVICÍCH; potřebujete se domluvit ve všech možných situacích a hlavně rozumět učivu ve škole.

Uznávám, že první týdny v zahraničí, kdy se človek musí rozmluvit a trochu se do toho dostat, jsou docela krušné. Pro někoho to může být srážka jazykového sebevědomí, pro jiného výzva komunikovat s rodilými mluvčími. Jazyk se dá ale opravdu naučit JEN MLUVENÍM!

Já jsem třeba na první delší pobyt do Německa (jako au pair) odjížděla s pocitem, že to bude brnkačka, když se německy učím už tak dlouho. No, nebyla. Když na vás celé ty roky ve škole mluví český učitel/ka jen česky nebo případně německy, ale s příšernou výslovností, asi vás výslovnost rodilých mluvčích na začátku překvapí a nebudete rozumět. Když se k tomu přidá ještě nějaký ten dialekt, je zaručeně o zábavu postaráno.

Doposud jsem ale nepoznala lepší možnost učení jazyka než přímo v zahraničí, kdy jste odkázáni sami na sebe a DOMLUVIT SE PROSTĚ MUSÍTE. Klidně rukama nohama, ale hlavně si musíte vykomunikovat to, co potřebujete. Ať už se jedná o nakupování, vyřizování na úřadech, v bance nebo ve škole.

Všechny tyto zkušenosti se vám vrátí v podobě aktivního užívání jazyka a slovní zásoby, kterou se v učebnici jen stěží dovíte.

Před nedávnem jsem četla, že úskalím pobytů v zahraničí je komunikace se spolužáky, kteří se daný jazyk taky teprve učí a mluví tak s množstvím chyb. Je to tak. Je možné, že některé chyby převezmete za vlastní. Častěji se ale právě s takovými lidmi naučíte přirozeně mluvit a odbouráte strach z mluvení v cizí řeči.

students1

NOVÍ KAMARÁDI

S každým novým prostředím, do kterého se začnete integrovat, začnou samozřejmě přichážet nové kontakty a noví přátelé. Na pobytech v zahraničí je úžasné, že najednou máte KAMARÁDY Z CELÉHO SVĚTA, kteří vám zároveň můžou zprostředkovat vlastní kulturu. Nebo alespoň její část.

V průběhu zahraničních pobytů se člověk nezřídka dostává do bubliny, ve které se vyskytují převážně výměnní studenti, kteří jsou stejně jako vy v zahraničí jen omezenou dobu a chtějí tak využít všech výhod, které jim daná země či škola nabízí. V takové komunitě tak často poznáte region či zemi, ve které se zrovna nacházíte, daleko intenzivněji než mnozí domorodci. Multikulti komunita vás tak může motivovat k různým akcím, ke kterým by se člověk sám vůbec nedostal.

S každým novým kamarádem z cizí země tak přichází i interkulturní učení v praxi alias jsou předsudky, které si nosím léta v hlavě, opravdu pravda?

Žití v bublině výměných studentů má obrovské výhody:

  • vždycky máte někoho, s kým můžete něco podniknout.
  • při každé akci si zároveň procvičujete cizí jazyk.
  • můžete organizovat žrací večírky, výlety, společné obědy v menze, filmové večery, atd

erasmus

NEVÝHODY

Jediná nevýhoda těchto mezinárodních přátelství je ta, že po skončení pobytu o svých nových kamarádech pravděpodobně asi už moc neuslyšíte. Vzniklé party se totiž ve většině případů rozpadají v den ukončení semestru a odjezdu studentů zpátky do vlastní země. Občas se zadaří udržovat dlouhodobý kontakt s několika málo lidmi, většina nově nabytých přátel však upadá v zapomnění.

Mě osobně tento známý efekt po mém prvním studijním výjezdu nemile překvapil a dlouho jsem se z něho nemohla vzpamatovat. Ze dne na den se člověk ocitne v jiném prostředí a má kolem sebe úplně odlišnou skupinu přátel. Po fňukání a tesknění „já chci zpátky“ však zanedlouho přichází fáze přijetí, kdy si člověk uvědomí, že většinu výměnných studentů bude odteď vídat už jen virtuálně na facebooku.

Výjimka samozřejmě potvrzuje pravidlo a tak pokud se vám podaří zůstat v kontaktu, máte i po skončení pobytu možnost navštívit přátele v celé Evropě, využít jejich pohostinnosti nebo alespoň kontaktu s nimi z důvodu udržování svých jazykových znalostí na určité úrovni.

VYJET NEBO NEVYJET?

V případě že pořád váháte, jestli vyjet nebo ne, říkám jednoznačně ANO. Hodně zájemců na začátku odradí výběrové řízení nebo množství dokumentů, které musí dodat. Už tato první fáze prověřuje, jak to se svou motivací myslíte vážně.

Já jsem před svým výjezdem do Rakouska měla třeba několikrát chuť to celé zabalit. Prostě se na to vyprdnout, protože těch dokumentů k žádosti o stipendium bylo příšerně moc. Dneska jsem ráda, že jsem si tehdy dala tu práci a mohla tak psát diplomku ve Vídni. Od té doby sice vím, že Rakousko není mou zemí zaslíbenou, ale velmi ráda na ten čas vzpomínám.

Proto prosím nečekejte, že vám studijní pobyt přiletí až pod nos. ZAJÍMEJTE SE O MOŽNOSTI, JAK VYCESTOVAT, vybírejte z široké nabídky stipendií a grantů a pusťte se do psaní životopisů a vyplňování formulářů!

JEDNOU SI ZA TENTO VELKÝ KROK, ODHODLÁNÍ A VLASTNÍ ODVAHU PODĚKUJETE.

studentA jestli máte strach, že se nedomluvíte, tak mi rozhodně napište! Věřím, že po pár hodinách němčiny vás rozmluvím >> a pobyt v zahraničí pro vás už nebude překážkou!

Jsem lektorkou němčiny živě i online. Mám dostatek zkušeností ze skupinových kurzů v Německu, zároveň ale i odučené tisíce hodin jednotlivců přes Skype.
V mých skype lekcích šitých na míru vašim jazykovým cílům a potřebám vám ukážu, že němčina opravdu není tak složitá, jak jste si dosud mysleli ;)
Pokud potřebujete popostrčit ve vašich znalostech němčiny, pomůže vám můj jazykový test.
Pokud si hledáte práci s němčinou a víte, že budete muset absolvovat pohovor v německém jazyce, rozhodně si stáhněte můj eBook Jak se připravit na pohovor v němčině.
Více informací o mně najdete tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů