2020: KONEC. a nové začátky

Když si zpětně přečtu tento můj článek z minulého roku a mrknu v diáři na mé plány na rok letošní, musím se jen pousmát. A vlastně taky asi zamáčknout slzu. Více než 80% mých pracovních cílů a plánů nevyšlo. Letošní rok zkrátka zamíchal s kartami nás všech.

A ačkoli se toho u mně pracovně zase tolik nového neudálo, v osobním životě to byla letos jedna vyčerpávající změna za druhou. Což se částečně promítlo právě i do života pracovního, o čemž se v tomto článku určitě dovíte víc ;)

Tento rok jsem začala velmi optimisticky – 1. ONLINE JAZYKOVÝM KONGRESEM, který mi vlil hromadu energie do žil! Abych se ale neopakovala, mrkněte raději na mé postřehy ke kongresu v tomto článku >>

A pokud jste ho propásli, můžete se na videa podívat zpětně ze záznamu >>

Začátek roku byl vlastně docela produktivní. V chladných zimních měsících vzniklo např.

• video pro nejznámějšího českého jazykového youtubera Broňu Sobotku o smyslu a důležitosti her >>

nebo třeba

• video pro jednu z mých spřízněných němčinářských duší Zuzku Link o chybách při učení cizích jazyků a jak s nimi zatočit >>

Ještě než přišla korona, stihla jsem dokonce otevřít další běh mého ONLINE KURZU PRO MÍRNĚ POKROČILÉ. Stejně jako v loňském roce to byla i letos obrovská jízda se spoustou motivovaných studentů a já byla nesmírně vděčná za jejich píli a akčnost.

Moc mě bavilo pozorovat,

• jak spousta kurzistů dlouho sbírá odvahu, aby nakonec překročila vlastní stín a dovolila si veřejně (rozumějte v bezpečném prostředí uzavřené FB skupiny) psát něco německy
• jak kurzisti dokážou sami díky mé zpětné vazbě redukovat množství chybných spojení v domácích úkolech (někdy zkrátka stačí šikovně pošťouchnout či vysvětlit na příkladu ;) )
• jak si spousta kurzistů i navzdory začínající korona krizi dokáže najít čas na němčinu a pravidelné zlepšování svých němčinářských dovedností

Pokud jste tento kurz v letošním roce nestihli, určitě nezoufejte! Budu ho otevírat opět na začátku jara, tak si na něj můžete  už teď předběžně vyhradit časové kapacity ;)

Pak to ale bohužel vypuklo…

KORONA

Během prvních týdnů nouzového stavu jsem dostávala s železnou pravidelností dotaz, jak se za poslední týdny změnila má výuka. Na jednu stranu nijak, na stranu druhou obrovsky.

Virus byl totiž všude. Ať jsem chtěla nebo ne, v každé hodině se k aktuální situaci stočila řeč (roušky ano, či ne? Karanténa ano, či ne? Jaký je/bude vývoj v německy mluvících zemích?) Každý z mých studentů na to měl úplně jiný názor a já jsem se často divila, jak i o takových tématech dokážou mluvit sebevědomě a se skvělou slovní zásobou (natajňačku jsem se samozřejmě dmula pýchou, když jsem pozorovala, jaký pokrok za ty měsíce či roky společných lekcí udělali).

Co se ale nezměnilo vůbec, byla:

• motivace a akčnost mých studentů (jak těch při individuálních skype lekcích, tak mých online kurzistů) – virus nevirus, prostě se jelo dál
• můj styl výuky. Tím, že učím už nějaký ten pátek jen online, nebyla jsem vystresovaná z přechodu offline výuky do online světa. Prostě jsem si uvařila čaj jako vždycky a plynule jsme navázali tam, kde jsme minulý týden přestali.

Mimochodem pokud vás zajímá, jak se to stalo, že se mně celá korona situace pracovně hezky vyhla a nepoložila mě jakožto lektorku na lopatky, mrkněte na následující rozhovor pro Podnikání z pláže, kde o všem bez okolků vyprávím >>

S jarní korona-vlnou se mi mimo jiné podařilo

• sepsat nabušený článek NĚMČINA V KARANTÉNĚ, který se dostal k několika tisícům lidí a pomohl jim byť jen na okamžik zaměstnat mysl jinak
• omezit prodej mé tištěné cvičebnice, zato ji ale nabídnout ve formě eBooku za zvýhodněnou korona-cenu, čehož využila spousta z vás a já se z vašich pozitivních zpětných vazeb potom mohla tetelit blahem. Mimochodem tato akce stále trvá do konce nouzového stavu, tak jí klidně ještě využijte ;)

Na letošní léto jsem původně plánovala jazykový DEUTSCH CAMP (živý prošprechtěný a hlavně prodloužený víkend přímo v Německu, na který jsem již měla zamluvené ubytování a několik dalších věcí). Se zavíráním hranic a zpřísňováním opatření jsem bohužel však brzy pochopila, že tomuto snu v letošním roce budu muset dát sbohem a přesunout ho na neurčito :(

Malou útěchou za toto osobní zklamání a zbytečné plánování (kterých se mi mimochodem v letošním roce dostalo opravdu nadmíru) mi byl zájem o mé ostatní online služby. Ačkoli jsem v letošním roce ani jednou nikde nepropagovala či nezmiňovala

• můj výslovnostní trénink >>
• individuální přípravu na pohovor v němčině >>

(a dokonce obě služby z kapacitních důvodů oficiálně stáhla z portfolia mých služeb), překvapivě si k nim našla cestu spousta zájemců, s čím jsem na začátku roku vůbec nepočítala, ale velmi mile mě to překvapilo. Děkuji za váš zájem!

S první vlnou korona krize začala spousta lektorů překlápět svou offline výuku do online světa. Byla a jsem moc ráda, že jsem na jaře nemusela nikomu dokazovat ani ukazovat, že já od začátku učím online, ale že jste na to ode mě byli za ty roky zvyklí.

Jakožto tichý pozorovatel jsem ale

• fandila (a stále ještě fandím) skvělým kvalifikovaným učitelům a projektům, kteří by nebýt korony nikdy nevypustili své know-how a svou úžasnou pomoc ostatním do online prostoru.

Vidím najednou tolik nadějných (nejen němčinářských) projektů a lektorů, kterým moc moc držím pěsti. Je opravdu fajn vidět, že vody stojatého němčinářského rybníčku začali rozčesávat i jiní a že zkušených a nadšených online němčinářů přibývá. Tajně si přeju, abych v budoucnu s některými z nich navázala spolupráci a mohli bychom tak vzájemně obohacovat naše studenty. Ach, už jen teď, když si to představuju, v tom vidím velký smysl pro všechny zúčastněné ;)

Mimochodem pokud se řadíte k lektorům, určitě vám doporučím projekt Digitální lektoři, který díky koroně spatřil světlo světa a pro který jsem se zkraje jara trochu rozpovídala v následujícím video rozhovoru >>

Korona krize však nevytvořila jen několik parádních projektů a učitelů.

• Korona krize bohužel vytáhla na světlo světa i děsivou jazykovou úroveň některých lektorů (či těch, kteří se za lektory vydávají), potažmo skoro až prazvláštní úroveň českého jazykového online světa. 

Někdy opravdu jen žasnu nad bídnou jazykovou a metodickou úrovní těch, kteří se nějak či někdy naučili cizí jazyk a teď se ho rozhodli předávat ostatním. Když vidím příspěvky některých mých „kolegů“, kteří mají v každém druhém postu chybu, neznají konotace určitých slov či slovních spojení, tak to tam zkrátka hážou, jak je zrovna napadne, spoustu věcí překládají doslova a navíc ještě oficiálně nabízí překlady, je mi z toho faaakt ouzko.

(Když si jen vzpomenu, kolikrát jsem zpětnou vazbu vět či slovních spojení mých letošních kurzistů začínala slovy „rozumím, co chcete říct, ale rodilý mluvčí by vám nerozuměl / by to řekl … / by použil … „ , ptám se sebe sama, co tito „lektoři“ svým studentům vůbec dokáží předat.)

S neutuchající úctou a obrovským respektem ke všem překladatelům, kteří strávili desítky hodin v překladatelských seminářích a workshopech a snad tisíce hodin nad nejrůznějšími texty, veškeré překladatelské nabídky či zakázky odmítám (a ano, ani letos tomu nebylo jinak). Vím totiž, že mé flow a silná stránka je výuka. Neumím překládat a už vůbec ne tlumočit, proto tuto oblast velmi ráda přenechám pravým odborníkům.

A taky moc dobře vím, že

umět jazyk ≠ umět bezchybně a skvěle přeložit odborný text

umět přeložit jídelní lístek ≠ umět přeložit webové stránky tak, aby tomu rozuměli rodilí mluvčí v dané lokalitě

Musím říct, že mě někdy až píchne u srdce, jak odvážně se v online světě prezentují ti, na jejichž jazykových znalostech by se dalo ještě léta pracovat.

Neuvěřitelně to podkopává práci kvalifikovaných, kvalitních lektorů a překladatelů a vrhá na celý jazykový trh špatné světlo (mimochodem slyšeli jste o Dunning–Krugerově efektu? Často jsem na něj v tomto kontextu musela myslet. Klidně si zadejte do Googlu ;) ).

Když vidím počeštělou výslovnost ve videích některých mých „kolegů“ (kterým bych nejraději nabídla můj výslovnostní trénink), je mi upřímně líto všech jejich studentů, kteří potom vyjedou do německy mluvících zemí, budou vyslovovat Überraschung jako íbrrašunk či können jako kennen a nebudou tudíž rozumět.

Ne, opravdu nechci píchat do vosího hnízda a ukazovat prstem. Jelikož ale vím, že je mezi mými čtenáři i spousta lektorů, přijde mi vlastně jakožto má povinnost na něco takového upozornit.

Ano, i já letos hodně reflektovala a chtěla či byla nucena si několikrát detailně ujasnit, co jsou ve výuce mé silné stránky, se kterými můžu a umím pracovat a co raději přenechám ostatním.

Já vím, najít schopné lektory je někdy jako hledat jehlu v kupce sena.

I já se letos nechala dvakrát nachytat a přistoupila na spolupráci s někým, kdo sice perfektně ovládal němčinu, ale způsob komunikace či vedení hodin ani vzdáleně neodpovídal mému standardu.

Pokud tedy i vy výhledově koketujete s myšlenkou najít si k učení němčiny vhodného lektora, vybírejte pečlivě, sežeňte si reference a nenechte se uchlácholit lektorovou češtinou hned při první nezávazné hodině ;)

Mimochodem už nějaký ten pátek spolupracuji s lektory,

• za jejichž perfektní znalosti němčiny ručím
• za které klidně dám ruku do ohně (mým sítem totiž neprojde jen tak kdekdo ;) )
• kteří vás velmi rádi budou na vaší němčinářské cestě provázet. Klidně mrkněte sem >>

A po jarní koroně přišel začátek léta. A s ním i nová životní etapa:

TĚHOTENSTVÍ

Vždycky se musím usmát, když mě noví studenti či sledující ať už napřímo nebo v nějakém popisku onálepkují slovy „mladá žába“ či „holčina po škole“ :D Navzdory přibývajícím vráskám si sice pořád připadám mladá, od opuštění mé alma mater uplynulo ale už skoro osm let.

Možná bych konečně měla kompletně vyměnit fotky na mých stránkách, aby bylo patrné, že nejsem začínající lektorka hned po škole, která při vedení hodin nahodile střídá aktivity, jak ji to zrovna napadne, ale že už za sebou mám nejenom tisíce odučených hodin, ale i jisté životní zkušenosti (které jsem schopna do hodin ke spokojenosti studentů s lehkostí integrovat). Ke kterým přibude v příštím roce ještě jedna o dost větší – stanu se maminkou.

Ačkoli jsem si několikrát dopředu představovala, jak budu těhotenství společně s prací zvládat, realita se samozřejmě docela lišila. První trimestr mě pracovně dostal na kolena. Byly dny, kdy jsem z postele vstávala jen kvůli domluveným skype lekcím.

Ačkoli jsem o projevech prvního trimestru několikrát četla, vyčerpanost a intenzita každodenní únavy naprosto předčila má očekávání. O neschopnosti se déle soustředit na jakoukoli činnost raději úplně pomlčím.

Bylo načase udělat jedno z (pracovně i osobně) nejtěžších rozhodnutí letošního roku – OMEZIT MÉ SKYPE LEKCE.

Bojovala jsem s touto myšlenkou několik týdnů, protože mi trhalo srdce muset se po letech spolupráce rozloučit s částí mých studentů. Ve správný čas jsem ale díky bohu našla dostatek sebereflexe a usoudila, že některé studenty zkrátka nadcházející týdny (či měsíce?) nemůžu šidit mou chybějící úrovní energie, na kterou byli celé měsíce či roky zvyklí. To by opravdu nebylo fér.

Nepatřím k lektorům, kteří si odučí svých deset lekcí a pak si buď lektor nebo student odfrkne, že je konečně po všem. Patřím k lektorům, kteří upřednostňují dlouhodobou spolupráci, což je mimochodem i důvod, proč mám věčně plno a nové studenty na individuální výuku přijímám jen velmi zřídka.

Loučení s mými studenty tedy bylo značně emotivní. Slzičky na obou stranách často dokazovaly, že mě mí studenti neberou jenom jako nějakou cizí anonymní lektorku, slečnu Míšu či paní Skopalovou, ale jako člověka, ke kterému si za dobu naší spolupráce vytvořili určitý vztah. A já k nim jakbysmet.

I když jsem si předsevzala, že tři měsíce po porodu určitě učit nebudu, musím přiznat, že UŽ TEĎ MI TY SKYPE LEKCE NEUVĚŘITELNĚ CHYBÍ A UŽ TEĎ SE TĚŠÍM, AŽ JE ZASE OBNOVÍM.

A ačkoli jsem na začátku těhotenství měla pocit, že to nedám a budu muset všechno zabalit, nakonec s sebou nadcházející dva trimestry přinesly mnohem víc:

• v důsledku hlídání si své energetické bubliny a celkového zdraví konečně nulovou toleranci k hejtrům a internetovým trolíkům na mé FB stránce. Vy, co jste četli tento článek, budete přesně vědět, o čem je řeč ;)
• jeden nabombený„TĚHOTENSKÝ“ ČLÁNEK, na který jsem z mých letošních článků dostala asi nejvíce pozitivních reakcí
• ještě asi o kýbl větší pochopení pro všechny maminky žijící v německy mluvících zemích, které neovládají němčinu tak, jak by si představovaly a připadají si tudíž často ztracené
• můj nejnovější eBOOK PRO VŠECHNY MAMINKY, který od svého zrození udělal radost už několika desítkám žen. Mrkněte, třeba osloví i vás ;)
• nutnost revize mé práce. Co tím myslím?

Pokud jste četli tento článek, asi nemusím dlouhosáhle rozvádět, že mou počáteční vizí bylo POMOCT S NĚMČINOU OPRAVDU KAŽDÉMU. S ubývajícími časovými možnostmi a zvyšujícím se počtem zpráv „přelož mi / co znamená“ bylo ale opravdu načase přestat si hrát na Matku Terezu a zrevidovat, komu a jak věnuji svůj čas a energii a nastavit si jasné hranice. Za minulé roky jsem vytvořila desítky článků na můj blog a stovky příspěvků na mou veřejnou FB stránku. A ačkoli mě tvoření tohoto obsahu neuvěřitelně baví, ještě o chlup (respektive asi o tisíc chlupů) víc mě baví ZPĚTNÁ VAZBA, INTERAKCE A POSUNY MÝCH STUDENTŮ.

Jasně, pořád bych s němčinou chtěla pomoct úplně každému, ale letos bylo zkrátka načase si otevřeně přiznat, že není v mé moci ovlivnit motivaci ostatních.

Dle pozitivní zpětné vazby vím, že TVOŘÍM SKVĚLÉ PRODUKTY, KTERÉ VÁM S NĚMČINOU FAKT POMÁHAJÍ, ale musím zkrátka přijmout i fakt, že spousta těch, kteří sledují mou práci jen zpovzdálí a nikdy nevyužijí mé služby, budou mít namísto výsledků a lepších znalostí němčiny jen výmluvy, protože přece

• děti
• moc / málo / žádná práce
• manžel / manželka
• korona
• stěhování
• až příští rok
• až budu mít víc času
• až někdy
• atd atd

Máte pocit, že jsem vám teď šlápla na kuří oko? A to je možná dobře ;) Možná že i vy totiž potřebujete jen pošťouchnout a ukázat, že NA TO MÁTE A ŽE SVÉ VÝMLUVY MŮŽETE PŘEKONAT! Stačí jen chtít a začít!

Letos bylo třeba mrknout se ještě na jeden bod – mou závislost na sociálních sítích. Od začátku roku jsem cítila, že mě sociální sítě nějak ovládají, trávím na nich příliš mnoho času a čas, který takto trávím, mi fyzicky ani psychicky vlastně vůbec nic nepřináší. Jakoby to byla nějaká černá díra, ve které špatným zacházením utápím část své energie.

Zkrátka forma prokrastinace, kterou zná asi každý. Bylo třeba stanovit si pár pravidel a nastavit si můj vztah s těmito sítěmi tak, aby byl obohacující pro obě strany.

Na jednu stranu jsem obrovsky ráda, že díky mé FB stránce můžu mít uzavřené skupiny pro mé kurzisty či dostat do vašich domácností a počítačů mé nejnovější články. Na stranu druhou vidím, že způsob, jakým jsem s těmito platformami v minulých letech pracovala, byl skoro až sebedestruktivní.

Pořád mám před sebou ještě dlouhou cestu, když vidím, co všechno bych v mém vztahu k FB a Instagramu mohla změnit. Je to ale už teď na dobré cestě, za což jsem moc moc ráda.

NOVÝ ZAČÁTEK

A aby toho nebylo málo, přineslo letošní léto i stěhování do nové země – Nizozemí (a abych si ušetřila odpovídání na desítky zvídavých otázek, dám vám samozřejmě i odpověď na otázku „proč jsme se vlastně přestěhovali“ – kvůli práci mého muže).

Po dlouhých 7 letech v Německu jsem najednou zvedla kotvy a vydala se vstříc novým dobrodružstvím do země, jejíž jazyk zatím ještě moc neovládám.

A asi abych toho letos neměla málo, tak se ke koroně, stěhování a těhotenství přidal ještě nekonečný maraton byrokratických záležitostí, který mě stál obrovské množství energie, času a v neposlední řadě i financí. Ano, na první pohled by se mohlo zdát, že v zemích EU se všechno řeší stejně a mě tudíž nějaké přehlášení živnosti zabere maximálně půl dne. Kéž by. Byl to proces, který trval bezmála půl roku.

Když si představím, kolik to bylo (a vlastně pořád je) investovaného času, je mi úplně do pláče. Vidím za tímto časem bohužel totiž „promrhané“ hodiny, které bych jinak mohla strávit vytvářením dalšího online kurzu či pomůcek, které vám při učení toliko pomáhají :(

Někdy ale nezbývá než to přijmout tak, jak to je, pobrečet si, oklepat se a jít dál.

Ještě předtím, než jsme se přestěhovali, mi bylo jasné, že se chci učit a naučit holandsky.

Upřímně mě totiž děsí některé komentáře na mé facebookové kvízy či blogové články jako

• S moji hatlapatlatilkou je to fuk, hlavně, že se nějak dorozumíme.
• Jsem v Německu 10 let a je mi upřímně jedno, jestli to říkám správně. Hlavně, že se dozvím, co chci vědět.

Hm, co na to říct? Jako jo a ne.

• Pokud jsem se do německy mluvící země přistěhovala nedávno a německy se teprve učím, je argument „hlavně že se nějak dorozumíme“ docela na místě.
• Pokud tu ale žiju roky, na němčinu házím dlouhodobě bobek a mám jen hromadu výmluv, proč tomu tak je, možná by stálo za to se nad tím zamyslet a přehodit si v hlavě pár výhybek.

A tak jsem udělala to první, co zároveň radím všem, kteří hledají důvody, proč zrovna oni se němčinu (či jakýkoli jiný jazyk) nikdy nenaučí:

ROZHODLA JSEM SE, ŽE TO DÁM A ZAČALA JSEM.

A vy to dáte taky! Stačí se jen rozhodnout, začít a jít svým znalostem naproti!

Nebudu vám ale nic zastírat. I já vím, že je někdy pekelně těžké si k tomu sednout a přestat si hledat výmluvy. Ve dnech, kdy se mi do toho fakt nechce, si prostě nastavím budík na 25 minut, odložím všechny další aktivity a cíleně se tento čas věnuju jen holandštině.

Beru soukromé hodiny s lektorkou, učím se sama a vnímám, jak je pro mě jakožto lektorku obrovsky přínosné učit se nějaký cizí jazyk zase hezky od píky. Osvěžovací lekce angličtiny jsou sice super, ale začít úplně od nuly? To zkrátka přináší úplně jiné pocity, souvislosti a poznatky, které bych doporučila každému lektorovi.

NOVÝ KURZ PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ

Podzim se nesl ve znamení mého online kurzu pro mírně až středně pokročilé. Ještě na začátku prázdnin jsem díky těhotenské únavě netušila, jestli budu mít na sklonku léta vůbec energii ho otevřít. Nakonec ale všechna kolečka zapadla přesně tam, kam měla a já jsem mohla celých 8 týdnů s mými kurzisty naskočit na parádní vlnu lehce pokročilejších zákoutí němčiny.

V kurzu se mi sešlo skoro pět desítek skvělých a úžasně motivovaných lidí, kteří

• na svých znalostech makali jak šroubci každý den
• byli aktivní dnem i nocí
• byli ve svých úkolech neuvěřitelně kreativní
• a posouvali se přímo mílovými kroky kupředu.

V uzavřené FB skupině bylo každý den živo a mě moc bavilo sledovat ty neuvěřitelné posuny jednotlivých účastníků. To je prostě fakt pecka, kterou bych přála zažít každému lektorovi!

A mým kurzistům bych tímto ráda veřejně vysekla obrovskou pochvalu a dík za jejich píli a akčnost a respekt, jak si i v této době na své znalosti dokázali najít čas. Máte můj obdiv!

A vy, kteří jste do kurzu letos nevstoupili, nezoufejte! Místo toho si zapište do diářku jako předsevzetí či přání na příští rok:
ONLINE KURZ S MÍŠOU PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ – START PODZIM 2021

A abych tedy konečně vyjasnila KONEC z úvodu tohoto článku:

Ti z vás, kteří se proklikli na záložku kontakt či si ode mě v posledním půl roce objednali nějaký kurz, to zaregistrovali. Pro všechny ostatní to tedy uvedu na pravou míru: letos se stihla stát i jedna radostná událost, která mi změnila příjmení (a ne, opravdu to nebylo kvůli těhotenství ;) ). A ačkoli to vlastně už není žádná žhavá novinka, trvalo mi půl roku, než jsem mé nové příjmení integrovala do mého vnitřního systému (a než ho nizozemský systém vůbec oficiálně přijal :D ). Od příštího roku tedy v hlavičce mých stránek najdete malou změnu ;)

Nemusíte se ale bát, mé stránky ani jejich obsah jsem nikomu neprodala a jsem to pořád já, kdo pro vás vytváří články, kvízy či online kurzy.

Jen se zase čas posunout se dál…

A co mám v plánu na příští rok?

Plánů, snů, cílů a to-do-listů bych měla víc než dost. Tentokráte si ale většinu raději nechám jen v mém notýsku ;)

Prozradím vám jen dvě tajná přání:

• konečně to rozjet na Instagramu. Nápadů mám hromadu, ale nějak mi tam chybí ten přímý pozitivní kontakt s váma, který mám na FB po sdílení každého příspěvku. Možná by mě nakoplo, kdybyste mi na instagramu dali vědět, že jste tam se mnou a že tudíž stojíte o mé příspěvky a stories ;) Můj profil najdete tady >>
• začít konečně natáčet videa. Letos mě ta živá vysílání v mém online kurzu nějak chytla (a kurzisty vlastně téže), proto bych se ráda hecla a přinášela vám němčinářské tipy i ve video podobě. Věřím, že je to forma, která mě toho může spoustu naučit a která může přinést nejedno vystoupení z komfortní zóny. Měli byste zájem? Dejte mi vědět! Co bych vám v mých videích měla objasnit? Chtěli byste raději krátká videa na Facebooku nebo upřednostňujete Youtube? Už teď jsem zvědavá na vaše podněty!

Nakolik budou tyto plány reálné s dítětem, je samozřejmě ve hvězdách…

Nějak kolem sebe vnímám dva tábory žen:

• jeden tábor říká, že s dítětem se všechno změní, ať na práci rozhodně zapomenu a že nic nebude jako dřív.
• druhý tábor říká, že po porodu běží všechno úplně stejně jako předtím – jen s dítětem v šátku či kočáře.

Do jakého tábora se přidám a co konkrétního pro vás přichystám příští rok? Nechme se překvapit, sama teď nevím, kolik budu mít kapacit. Jediné, co natuty vím, že se tento blog určitě nestane maminkovským (ani miminkovským) blogískem, to se opravdu nemusíte bát ;) Můj fokus zůstane u němčiny.

V průběhu roku jsem mimo jiné dostala velmi milý e-mail od jedné paní profesorky němčinářky v penzi. V mailu stála slova obdivu k mé práci a celkovému stylu učení, což od kapacity o dvě generace starší opravdu moc potěší :)

A ačkoli jsem už párkrát slyšela, že jsem se díky mé facebook stránce zasloužila v Česku o popularizaci tohoto ne zrovna oblíbeného jazyka, velký podíl na tom máte i vy – mí minulí, aktuální či budoucí studenti!
Já samozřejmě dělám, co můžu, co umím a co mám fakt moc moc ráda, ale není to celé jen moje zásluha. Vy v tom totiž už nějaký ten pátek jedete se mnou ;)
Šíření němčinářské radosti a nových znalostí by se mi dařilo jen z poloviny, kdybyste nesdíleli a nekomentovali mé příspěvky či nepřeposílali mé články ostatním.

Za to všechno upřímný dík!

A pokud máte pocit, že byste mi rádi moji energii za celé ty roky nějak vrátili zpět, budu moc ráda za jakoukoli zprávu přes mail/v komentářích či referenci, kterou můžete přidat na mé FB stránce ;)

Do roku 2021 přeju nám všem hlavně pevné zdraví, otevřenou mysl, trpělivost sami se sebou a v neposlední řadě taky motivaci na sobě pracovat a rozšiřovat své obzory. Ať už na poli němčiny, či v úplně jiných životních oblastech :)