Když já si ty slovíčka nemůžu zapamatovat!

Gramatiku ovládáte jak když bičem mrská, dokázali byste vysvětlit všechna gramatická pravidla, když ale máte povykládat, co jste dělali na minulé dovolené, jste najednou zpocení až na zadku? Do každé věty šoupnete jednoduché univerzální machen a celí upocení končíte slovy und so, případně větou „JÁ SI TY SLOVÍČKA POŘÁD NEMŮŽU ZAPAMATOVAT“.

Není divu. SLOVÍČKA TOTIŽ VĚTŠINOU NENASKÁKAJÍ DO HLAVY JEN TAK (pokud teda nemáte fotogenickou paměť). Většinou jim musíme trochu dopomoct a ideálně i dělat něco proto, aby se v té naší hlavě udržela co nejdéle.

Předpokládám, že znáte ze školy vlastní ČESKO-NĚMECKÝ SLOVNÍČEK. Určitě jste taky museli mít nějaký sešit, do kterého jste si přepisovali slovíčka do dvou sloupců stylem schreiben – psát, das Spiel – hra. Pravidelně pak probíhalo zkoušení z dané lekce stylem „Jak se řekne PSÁT?“ A očekávaná odpověď byla samozřejmě schreiben. Nevím, jak vám, ale já jsem většinou i po delší době přesně věděla, že zrovna to a to slovíčko bylo na pravé straně úplně dole. Sice jsem po nějaké době zapomněla jeho význam, zato jeho polohu jsem byla schopná určit i o půlnoci. Poznáváte se?

Spousta z vás má takový slovníček doteď. I já. JESTLI VÁM TENTO ZPŮSOB UČENÍ SLOVÍČEK FUNGUJE A BAVÍ VÁS, TAK SE HO ROZHODNĚ NEVZDÁVEJTE!

Jestli ale hledáte JINÉ METODY, které vám můžou být při učení slovíček nápomocné, měla bych tu jeden tip:

KARTIČKOVÁNÍ

• Nastříhejte nebo kupte si malé kartičky, které se vám ideálně velikostně vejdou do kabelky nebo baťůžku, abyste je mohli mít ve volných chvílích s sebou a trénovat.
• Vždycky když narazíte na nové slovíčko, napište si ho z jedné strany německy a z druhé strany česky.
• K německému významu můžete samozřejmě ještě doplnit u podstatných jmen člen, množné číslo, příp. skloňování, u sloves tvar préterita a perfekta.
• V ideálním případě si k danému slovíčko napište i nějakou jednoduchou vzorovou větu.

JAK S KARTIČKAMI PRACOVAT

• Svou sbírku kartiček můžete mít buď KDYKOLI U SEBE a trénovat ve volných chvílích při čekání na MHD, na úřadě nebo jízdě do práce. Berte si náhodně kartičky českou stranou nahoru a zkuste si říct překlad jednotlivých slovíček. Nešvindlujte a nenakukujte hned na druhou stranu kartičky. Ta by měla sloužit až ke kontrole, jestli jste si slovíčko zapamatovali správně.
• Zkuste si hned říct nějakou VĚTU, příp. kraťounký příběh, ve kterém slovíčko aktivně použijete.
• Pokud trávíte většinu času doma a kartičky s sebou nechcete nikam tahat, pořiďte si nějakou nádobku/misku/ošatku/obálku/krabičku – je prostě úplně jedno co, kde si kartičky budete schraňovat. Tuto nádobu si dejte v bytě na nějaké místo, kolem kterého ČASTO CHODÍTE (klidně i na záchod, jestli tam trávíte hodně času). Pokaždé, když kolem tohoto místa projdete, vemte si náhodně jednu kartičku a zkuste si dané slovíčko hned přeložit.
• Začnete se učit JEN TAK MIMOCHODEM, NENÁSILNĚ, HRAVĚ!
• Když budete mít nějaké slovíčko v hlavě už natolik ukotvené, že vás opakování začně nudit, klidně dejte kartičku bokem a soustřeďte se na ta, která to potřebují.

NĚMECKY HRAVĚ

Jestli potřebujete víc kreativních pomůcek, jak si slovíčka zapamatovat, můžete si vzít na pomoc třeba barvy. Podstatná jména můžou být na žlutém papíře, slovesa na modrém a přídavná jména třeba na zeleném. Záleží na vás. Klidně si na kartičku můžete namalovat nějaký symbol nebo mnemotechnickou pomůcku, která vám pomůže si slovíčko zapamatovat.

COKOLI VÁM PŘI UČENÍ POMÁHÁ, DRŽTE SE TOHO!

A to nejdůležitější nakonec: zkuste si prosím slovíčka říkat nahlas. Ne v duchu, ale fakt NAHLAS. Zajímá vás proč? Vysvětlím vám to na této stránce >>